Eufémia morva hercegné: Różnice pomiędzy wersjami
(→Život) |
|||
| Linia 38: | Linia 38: | ||
== Život == | == Život == | ||
| − | + | ||
Historička [[Barbara Krzemienská]] přišla s jinou teorií, podle které Eufemie byla dcerou [[Ondřej I.|Ondřeje I.]] a [[Anastázie Rurikovna|Anastázie Rurikovny]], tedy (nevlastní) Adlétinou sestrou. Jméno nejstaršího z Eufemiiných synů Svatopluka odkazuje za [[Rurikovci|rurikovské]] předky Anastázie Rurikovny. | Historička [[Barbara Krzemienská]] přišla s jinou teorií, podle které Eufemie byla dcerou [[Ondřej I.|Ondřeje I.]] a [[Anastázie Rurikovna|Anastázie Rurikovny]], tedy (nevlastní) Adlétinou sestrou. Jméno nejstaršího z Eufemiiných synů Svatopluka odkazuje za [[Rurikovci|rurikovské]] předky Anastázie Rurikovny. | ||
Wersja z 16:28, 17 kwi 2020
| Strona | Autorzy | Nota |
| [1] | [2] | Ten artykuł został przetłumaczony z Wikipedii w języku czeskiem. Treści pochodzące z Wikipedii w języku czeskiem są oparte na licencji Creative Commons 3.0 – Uznanie Autorstwa – Na tych samych warunkach. Kopiując je lub tłumacząc, należy podać ich autorów i udostępnić na tych samych warunkach. |
|
ŻyciorysCórka Andrzeja I, króla Węgier, i ruskiej księżniczki Anastazji. Dawniej uchodziła za córkę Beli I, młodszego brata Andrzeja. Została wydana za mąż za morawskiego księcia Ottona I Pięknego. Nieliczne późne i bałamutne źródła błędnie przypisywały jej za męża Ottona zmarłego w niemowlęctwie lub dzieciństwie syna Kazimierza I Odnowiciela. Tę absurdalną hipotezę obalił ostatecznie w 1895 roku Oswald Balzer. Bibliografia
ŽivotHistorička Barbara Krzemienská přišla s jinou teorií, podle které Eufemie byla dcerou Ondřeje I. a Anastázie Rurikovny, tedy (nevlastní) Adlétinou sestrou. Jméno nejstaršího z Eufemiiných synů Svatopluka odkazuje za rurikovské předky Anastázie Rurikovny. Když Ota Olomoucký v roce 1087 zemřel, uchýlila se Eufemie pod ochranu jeho bratra Konráda I. Brněnského. Zemřela roku 1111 a byla pohřbena po boku manžela v klášteře Hradisko.Konrád tak získal celou Moravu. Syn Svatopluk se stal českým knížetem a Ota II. byl olomoucký a brněnský údělník.
|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||