Dobeš Černohorský z Boskovic: Różnice pomiędzy wersjami
Przejdź do nawigacji
Przejdź do wyszukiwania
| Linia 18: | Linia 18: | ||
| obrázek = Znak města Boskovice.svg | | obrázek = Znak města Boskovice.svg | ||
| popisek = Erb rodu Boskovických}} | | popisek = Erb rodu Boskovických}} | ||
| − | '''Dobeš Černohorský z Boskovic''' († [[1493]]) byl moravský šlechtic pocházející z rodu pánů [[Boskovicové|z Boskovic]]. | + | |
| + | <small><small><small><small>'''Dobeš Černohorský z Boskovic''' († [[1493]]) byl moravský šlechtic pocházející z rodu pánů [[Boskovicové|z Boskovic]]. </small></small></small></small> | ||
== Život == | == Život == | ||
| − | |||
| − | Počátkem 60. let 15. století odebral [[Jiří z Poděbrad|Jiří z Poděbrad a Kunštátu]] Boskovicům [[Nový hrad (okres Blansko)|Nový hrad]], který byl markraběcím zbožím a dával se v zástavu. Učinil to tak ve prospěch svého rodu [[páni z Kunštátu a Poděbrad|pánů z Kunštátu]]. Za [[česko-uherské války|česko-uherských válek]] se postavil Dobeš se svým bratrem Benešem na stranu uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]]. Dobeš velel jeho pověstné černé rotě, s níž 12. února [[1469]] dobyl hrad [[Špilberk]]. Po dobytí [[Nový hrad (okres Blansko)|Nového hradu]] Matyášovými vojsky roku [[1470]] ho zastavil uherský král zpět [[Boskovicové|Černohorským z Boskovic]]. Bratři Beneš a Dobeš nechali poničený hrad rozebrat a vedle postavili novostavbu [[Nový hrad (okres Blansko)|Nového hradu]], který má nad bránou letopočet [[1493]]. | + | <small><small><small><small>Jeho otcem byl [[Beneš Černohorský z Boskovic]], sourozenci Dobeše byli [[Tas z Boskovic|Tas Černohorský z Boskovic]], [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomoucký biskup]], [[Beneš Černohorský z Boskovic mladší]], [[Jan Černohorský z Boskovic]], Jindřich Černohorský z Boskovic starší, Markéta, Jitka, Magdaléna a Barbora. Spolu se svým bratrem Benešem drželi po svém otci značný majetek, jehož centrum tvořil hrad [[Černá Hora (zámek)|Černá Hora]]. Roku [[1483]] koupili hrad [[Holštejn (hrad)|Holštejn]], který však vlastnili pouze 10 let. </small></small></small></small> |
| + | |||
| + | <small><small><small><small>Počátkem 60. let 15. století odebral [[Jiří z Poděbrad|Jiří z Poděbrad a Kunštátu]] Boskovicům [[Nový hrad (okres Blansko)|Nový hrad]], který byl markraběcím zbožím a dával se v zástavu. Učinil to tak ve prospěch svého rodu [[páni z Kunštátu a Poděbrad|pánů z Kunštátu]]. Za [[česko-uherské války|česko-uherských válek]] se postavil Dobeš se svým bratrem Benešem na stranu uherského krále [[Matyáš Korvín|Matyáše Korvína]]. Dobeš velel jeho pověstné černé rotě, s níž 12. února [[1469]] dobyl hrad [[Špilberk]]. Po dobytí [[Nový hrad (okres Blansko)|Nového hradu]] Matyášovými vojsky roku [[1470]] ho zastavil uherský král zpět [[Boskovicové|Černohorským z Boskovic]]. Bratři Beneš a Dobeš nechali poničený hrad rozebrat a vedle postavili novostavbu [[Nový hrad (okres Blansko)|Nového hradu]], který má nad bránou letopočet [[1493]]. </small></small></small></small> | ||
| − | Po smrti násilné svého bratrance [[Jaroslav z Boskovic|Jaroslava z Boskovic]] počátkem roku [[1485]], kterou měl na svědomí [[Matyáš Korvín]], se [[Boskovicové]] od uherského krále odvrátili a Dobeš se přidal na stranu [[Fridrich III. Habsburský|císaře Fridricha]], který už poněkolikáté válčil s Matyášem. Vojsko, kterému velel Dobeš, dobylo 1. června 1485 [[Vídeň]] a císař Fridrich učinil Dobeše svým nejvyšším vojevůdcem. Ve svých diplomatických službách ho ponechal i po skončení bojů po Matyášově smrti. Dobeš se vrátil na Moravu až roku [[1492]], kde spravoval s bratrem Benešem své statky. Zemřel 20. prosince [[1493]] ve Vídni. | + | <small><small><small><small>Po smrti násilné svého bratrance [[Jaroslav z Boskovic|Jaroslava z Boskovic]] počátkem roku [[1485]], kterou měl na svědomí [[Matyáš Korvín]], se [[Boskovicové]] od uherského krále odvrátili a Dobeš se přidal na stranu [[Fridrich III. Habsburský|císaře Fridricha]], který už poněkolikáté válčil s Matyášem. Vojsko, kterému velel Dobeš, dobylo 1. června 1485 [[Vídeň]] a císař Fridrich učinil Dobeše svým nejvyšším vojevůdcem. Ve svých diplomatických službách ho ponechal i po skončení bojů po Matyášově smrti. Dobeš se vrátil na Moravu až roku [[1492]], kde spravoval s bratrem Benešem své statky. Zemřel 20. prosince [[1493]] ve Vídni. </small></small></small></small> |
| − | Dobeš zemřel bez mužského potomka, měl se svou ženou Hedvikou z Rožmberka tři dcery: Annu, Bohunku a Johanku. | + | <small><small><small><small>Dobeš zemřel bez mužského potomka, měl se svou ženou Hedvikou z Rožmberka tři dcery: Annu, Bohunku a Johanku. </small></small></small></small> |
| − | ==Literatura== | + | == Literatura == |
* [[Alois Vojtěch Šembera]], Historie pánů z Bozkowic hradu Bozkowa w Morawě: s popsánjm panstwj města, 1836 | * [[Alois Vojtěch Šembera]], Historie pánů z Bozkowic hradu Bozkowa w Morawě: s popsánjm panstwj města, 1836 | ||
odkazy== | odkazy== | ||
Wersja z 10:16, 26 maj 2020
| Strona | Autorzy | Nota |
| [1] | [2] | Ten artykuł został przetłumaczony z Wikipedii w języku czeskim. Treści pochodzące z Wikipedii w języku czeskim są oparte na licencji Creative Commons 3.0 – Uznanie Autorstwa – Na tych samych warunkach. Kopiując je lub tłumacząc, należy podać ich autorów i udostępnić na tych samych warunkach. |
Dobeš Černohorský z Boskovic († 1493) byl moravský šlechtic pocházející z rodu pánů z Boskovic. ŽivotJeho otcem byl Beneš Černohorský z Boskovic, sourozenci Dobeše byli Tas Černohorský z Boskovic, olomoucký biskup, Beneš Černohorský z Boskovic mladší, Jan Černohorský z Boskovic, Jindřich Černohorský z Boskovic starší, Markéta, Jitka, Magdaléna a Barbora. Spolu se svým bratrem Benešem drželi po svém otci značný majetek, jehož centrum tvořil hrad Černá Hora. Roku 1483 koupili hrad Holštejn, který však vlastnili pouze 10 let. Počátkem 60. let 15. století odebral Jiří z Poděbrad a Kunštátu Boskovicům Nový hrad, který byl markraběcím zbožím a dával se v zástavu. Učinil to tak ve prospěch svého rodu pánů z Kunštátu. Za česko-uherských válek se postavil Dobeš se svým bratrem Benešem na stranu uherského krále Matyáše Korvína. Dobeš velel jeho pověstné černé rotě, s níž 12. února 1469 dobyl hrad Špilberk. Po dobytí Nového hradu Matyášovými vojsky roku 1470 ho zastavil uherský král zpět Černohorským z Boskovic. Bratři Beneš a Dobeš nechali poničený hrad rozebrat a vedle postavili novostavbu Nového hradu, který má nad bránou letopočet 1493. Po smrti násilné svého bratrance Jaroslava z Boskovic počátkem roku 1485, kterou měl na svědomí Matyáš Korvín, se Boskovicové od uherského krále odvrátili a Dobeš se přidal na stranu císaře Fridricha, který už poněkolikáté válčil s Matyášem. Vojsko, kterému velel Dobeš, dobylo 1. června 1485 Vídeň a císař Fridrich učinil Dobeše svým nejvyšším vojevůdcem. Ve svých diplomatických službách ho ponechal i po skončení bojů po Matyášově smrti. Dobeš se vrátil na Moravu až roku 1492, kde spravoval s bratrem Benešem své statky. Zemřel 20. prosince 1493 ve Vídni. Dobeš zemřel bez mužského potomka, měl se svou ženou Hedvikou z Rožmberka tři dcery: Annu, Bohunku a Johanku. Literatura
odkazy== Kategorie:Boskovicové Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Úmrtí 1493 Kategorie:Muži |
