Tekst źródłowy strony Železniční trať Margecany – Červená Skala

https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=%C5%BDelezni%C4%8Dn%C3%AD_tra%C5%A5_Margecany_%E2%80%93_%C4%8Cerven%C3%A1_Skala&action=edit

{{Infobox železničná trať
 | název = Margecany – Červená Skala
 | obrázek = Margecany-Cervená Skala.jpg
 | popisek = 
 | číslo = 173
 | provozovatel = [[Železnice Slovenskej republiky|ŽSR]]
 | délka = 93
 | rozchod = 1435
 | traťová třída = D4
 | napětí = neelektrizovaná
 | maximální sklon = 17 ‰
 | koleje = 1
 | maximální rychlost = 80 km/h
 | stanice = 
{{BS3||BHF||0,000|[[Margecany]]|||}}
{{BS3||ABZgl+l||||[[Železniční trať Košice - Žilina|trať do Košic]]||}}
{{BS3||hKRZWae||0,900||[[Ružín]]|(116 m)|}}
{{BS3||WBRÜCKE1||||[[Hnilec (řeka)|Hnilec]]||}}
{{BS3||BST||3,315|[[vlečka]] CALMIT|||}}
{{BS3||HST||4,160|[[Jaklovce]]|||}}
{{BS3||HST||5,756|[[Žakarovce]]|||}}
{{BS3||BHF||7,542|[[Gelnica]]|||}}
{{BS3||HST||8,803|[[Gelnica]] mesto|||}}
{{BS3||TUNNEL1||11,486||Gelnický|(220 m)|}}
{{BS3||HST||12,984|[[Gelnica]] zastávka|||}}
{{BS3||WBRÜCKE1||||Hnilec||}}
{{BS3||WBRÜCKE1||||Hnilec||}}
{{BS3||HST||15,292|[[Prakovce]] zastávka|||}}
{{BS3||BHF||16,138|[[Prakovce]]|||}}
{{BS3||HST||18,563|[[Helcmanovce]]|||}}
{{BS3||BHF||22,870|[[Mníšek nad Hnilcom]]|||}}
{{BS3||HST||27,720|[[Švedlár]] zastávka|||}}
{{BS3||WBRÜCKE1||||Hnilec||}}
{{BS3||BHF||30,807|[[Švedlár]]|||}}
{{BS3||HST||35,026|[[Stará Voda (okres Gelnica)|Stará Voda]]|||}}
{{BS3||BHF||39,503|[[Nálepkovo]]|||}}
{{BS3||HST||43,954|[[Tretí Hámor]]|||}}
{{BS3||HST||46,798|[[Peklisko (Nálepkovo)|Nálepkovo-Peklisko]]|||}}
{{BS3||BHF||53,163|[[Hnilec (obec)|Hnilec]]|||}}
{{BS3||HST||56,785|[[Sykavka (vesnice)|Sykavka]]|||}}
{{BS3||HST||59,714|[[Rakovec (Mlynky)|Rakovec]]|||}}
{{BS3||HST||61,100|[[Mlynky]] zastávka|||}}
{{BS3||TUNNEL1||61,120||Mlynecký|(140 m)|}}
{{BS3||BHF||62,723|[[Mlynky]]|||}}
{{BS3||HST||64,561|[[Dedinky]]|||}}
{{BS3|WASSER|DSTR|WASSER|||[[Palcmanská Maša]]||}}
{{BS3||WBRÜCKE1||||[[Palcmanská Maša]]|(43 m)|}}
{{BS3||WBRÜCKE1||||[[Palcmanská Maša]]|(58 m)|}}
{{BS3||TUNNEL1||66,831||Hamrický|(300 m)|}}
{{BS3||TUNNEL1||67,564||Stratenský|(105 m)|}}
{{BS3||SKRZ-G2o||68,225||[[Silnice I/67 (Slovensko)|Silnice I/67]]||}}
{{BS3||HST||68,923|[[Stratená]]|||}}
{{BS3||TUNNEL1||70,466||Jarabský II|(372 m)|}}
{{BS3||WBRÜCKE1||||Hnilec||}}
{{BS3||TUNNEL1||71,664||Jarabský I|(326 m)|}}
{{BS3||SKRZ-G2o||68,225||[[Silnice I/67 (Slovensko)|Silnice I/67]]||}}
{{BS3||WBRÜCKE1||||Hnilec||}}
{{BS3||BHF||72,985|[[Dobšinská ledová jeskyně|Dobšinská Ľadová Jaskyňa]]|||}}
{{BS3||SKRZ-G2o||68,225||[[Silnice I/67 (Slovensko)|Silnice I/67]]||}}
{{BS3||WBRÜCKE1||||Hnilec||}}
{{BS3||HST||78,390|[[Vernár]]|||}}
{{BS3||TUNNEL1||81,215||Besnícky|(849 m)|}}
{{BS3||TUNNEL1||82,007||Hronský|(250 m)|}}
{{BS3||TUNNEL1||82,007||Hronský|(250 m)|}}
{{BS3|tSTR+l|KRZt|tSTR+r|84,166||Telgártský|(1239 m)||}}
{{BS3|tSTRe|STR|tSTRe||||||}}
{{BS3|STR|hSTRae|STR|83,087||Telgártský viadukt|(86 m)|}}
{{BS3|STRl|STRr+l|STRr|||||}}
{{BS3||HST||85,424|[[Telgárt]] penzión|||}}
{{BS3||SKRZ-G2o||68,225||[[Silnice I/66 (Slovensko)|Silnice I/66]]||}}
{{BS3||BHF||87,099|[[Telgárt]]|||}}
{{BS3||BHF||92,579|[[Červená Skala]]|||}}
{{BS3||STR||||[[Železniční trať Banská Bystrica - Červená Skala|trať do Banské Bystrice]]||}}
}}
'''Železniční trať Margecany – Červená Skala''' je [[jednokolejná trať|jednokolejná železniční trať]] vedená z [[Margecany|Margecan]] (na [[Železniční trať Košice–Žilina|trati Košice – Žilina]]) údolím [[Hnilec (řeka)|Hnilce]] do obce [[Červená Skala]], kde navazuje [[Železniční trať Banská Bystrica – Červená Skala|trať do Banské Bystrice]].

== Historie ==
Stavba tratě byla zahájena 31. května 1931. Z důvodu nedostatku státních financí jako důsledek [[Velká hospodářská krize|světové hospodářské krize]] stavba probíhala pomalu, takže dokončena byla až v roce 1936. S výjimkou úseku Margecany - [[Gelnica]], kde bylo pro stavbu dráhy použito těleso bývalé [[Úzkorozchodná železnice|úzkokolejky]], se jednalo o úplnou novostavbu, která byla stavěna v náročném horském terénu.<ref name="krejcirik">{{Citace monografie
 | příjmení = Krejčiřík
 | jméno = Mojmír
 | odkaz na autora = Mojmír Krejčiřík
 | titul = Po stopách našich železnic
 | vydavatel = NADAS
 | místo = Praha
 | rok = 1991
 | isbn = 80-7030-061-2
 | strany = 188-190
}}
</ref> Trať byla dána do provozu 26. července 1936.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Krejčiřík
 | jméno = Mojmír
 | odkaz na autora = Mojmír Krejčiřík
 | titul = Po stopách našich železnic
 | vydavatel = NADAS
 | místo = Praha
 | rok = 1991
 | isbn = 80-7030-061-2
 | strany = 270
}}
</ref>

== Stavební objekty ==
[[Plik:Telgártsky viadukt 1.jpg|náhled|vlevo|Telgártský viadukt]]
Na trati se nachází devět tunelů o celkové délce 3800 metrů. Nejzajímavější stavbou je smyčka u [[Telgárt]]u o délce 2,3&nbsp;km, pomocí níž trať překonává výškový rozdíl 31 metrů. Součástí smyčky je nejdelší tunel na trati (1239 m dlouhý) a kamenný viadukt o délce 86 metrů a výšce 22 metrů nad údolím.<ref name="krejcirik" />

V Besnickém tunelu pod Besnickým sedlem, kterým trať překonává rozvodí mezi Hnilcem a [[Hron]]em, se v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 955,5 m nachází nejvýše položený bod na normálněrozchodných tratích [[Slovensko|Slovenska]].<ref>{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Kožuch
 | jméno = Miroslav
 | titul = Besnický tunel
 | url = http://rail.sk/skhist/tunely/173/03.htm
 | datum vydání = 2000-04-09
 | datum aktualizace = 2002-04-01
 | datum přístupu = 2010-10-15
 | jazyk = slovensky
}}
</ref>

== Odraz v kultuře ==
V roce 1951 byl o stavbě trati natočen propagandisticky laděný film [[Boj sa skončí zajtra]].

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{commonscat}}

{{Pahýl}}

{{Portály|Železnice|Slovensko}}

[[Kategorie:Ikony]]